sveter's world

1. Úvod
Jako téma své seminární práce do úvodu do bezpečnostních a strategických studií jsem si vybral charakteristiku čtvrtletníku Vojenské rozhledy, který vydává Ministerstvo obrany ČR –Agentura vojenských informací a služeb.
Pro vypracování seminární práce jsem použil poslední čtyři ročníky Vojenských rozhledů, tj. ročníky 2003 – 2005. Ve své seminární práci se pokusím tento čtvrtletník obecně charakterizovat. Zaměřím se na jeho skladbu, kterou budu demonstrovat na jednom čísle časopisu a témata, kterým je obecně věnováno nejvíce prostoru. V další části své seminární práce se budu věnovat některým autorům, kteří do čtvrtletníku přispívají.
Cílem mé práce bude také posoudit, zda magazín naplňuje cíle, které si jeho vydavatel určil a jaká je jeho užitečnost pro bezpečnostní komunitu, případně i pro širší veřejnost, která je zainteresována v této problematice.

2. Charakteristika
Časopis Vojenské rozhledy začal vycházet v roce 1992 a letos, v roce 2006, vychází již jeho 15. ročník, přičemž v současnosti vychází jako čtvtletník¹. Vojenské rozhledy vychází v nákladu pouze 2000 kusů (http://www.army.cz/avis/voj.htm). Jeho cílovou skupinou tudíž není široká veřejnost, ale především samotní vojáci a civilní experti, kteří se vojenskou a bezpečnostní problematikou zabývají. Kromě tištěné verze jsou na internetu k dispozici i elektronické verze Vojenských rozhledů od roku 1998². Dalo by se říci, že mimo bezpečnostní komunitu jsou Vojenské rozhledy prakticky neznámé. V tomto se odlišují například od časopisu ATM - Armády, technika, militaria, který se zabývá relativně podobnou problematikou, ale je určen širšímu okruhu čtenářů a mezi širší veřejností je i více znám.
Vydavatelem Vojenských rozhledů je Ministerstvo obrany ČR, přesněji Agentura vojenských informací a služeb (AVIS). Samotný vydavatel časopis a jeho poslání definuje těmito slovy: „Vojenský teoretický a odborný čtvrtletník, jehož hlavním posláním je napomáhat prosazování zásad vojenské doktríny v teorii i praxi života a činnosti vojsk. Seznamuje s nejnovější vojenskou problematikou (na operační a strategické úrovni) a napomáhá postupné profesionalizaci české armády.“ (http://www.army.cz/avis/voj.htm)
Vojenské rozhledy nejsou jediným časopisem, který AVIS vydává. Dalšími jsou „A report“, což je čtrnáctideník Ministerstva obrany České republiky a čtvrtletník „Czech Armed Forces Today“.

2.1. Struktura
Časopis Vojenské rozhledy standardně obsahuje přibližně dvacet článků, které jsou rozčleněny do několika sekcí, přičemž některé sekce jsou pravidelné, jiné jsou zařazovány příležitostně. Strukturu časopisu budu konkrétně demonstrovat na 3. čísle 14. ročníku, protože v něm nebyly zařazeny nepravidelné rubriky, tyto budu demonstrovat na jiných číslech.
Sekce „Vojenské umění“ se, jak název napovídá, zabývá samotným vojenským uměním a je pravidelnou součástí Vojenských rozhledů. V konkrétním čísle je v této sekci obsažen například článek Dušana Sabolčíka „Koncepční rámec pro vedení vojenských operací, vliv moderních technologií na vedení vojenských operací v urbanizovaném prostředí“ (Sabolčík 2005), přičemž D. Sabolčík se na stránkách Vojenských rozhledů problematice boje v urbanizovaném prostředí věnuje (viz. kapitola Autoři).
Další pravidelnou součástí časopisu je sekce „Názory, polemika“, ve které autoři vyjadřují svůj názor buď na aktuální problémy týkající se vojenství, české armády nebo reagují na konkrétní články, které byly dříve v časopise publikovány. Ve výše zmíněném čísle byly zařazeny dva články a to: „Se zpravodajskými službami to nikdy nebude snadné“ (Němec 2005), ve kterém jeho autor, František Němec, reagoval na dříve publikovaný článek o zpravodajských službách³ a „Ozbrojené síly ČR a otázka provázanosti platového a kariérního řádu“ Bohuslava Pernici, ve kterém autor porovnával kariérní a platový řád Armády České republiky s obdobnými normami v americké, německé a britské armádě (Pernica 2005).
Od roku 2005 je do Vojenských rozhledů zařazena nová pravidelná sekce „Vojenská sociologie“, ve které je obvykle zařazen jeden až dva články, které jsou často zaměřeny nejen na sociologii, ale i na politiku. Ve vybraném čísle to byl článek Martina Potůčka, Miroslava Purkrábka a Antonína Raška „Veřejná politika“ z cyklu „Umíme si vládnout?“ (Potůček – Purkrábek – Rašek 2005).
Pravidelnou součástí a také jednou z nejrozsáhlejších částí je sekce „Informace“, ve které jsou obsaženy články jak o aktuální situaci v AČR, tak i o dění v jiných armádách, o probíhajících konfliktech, terorismu, nebo o technologických novinkách. V demonstračním čísle obsahovala tato sekce pět článků, uvedu jen dva z nich a to: „Použití CIMIC/PSYOPS“ pplk. Jaroslava Moravčíka, ve kterém jeho autor popisuje nový prvek v organizační struktuře AČR (Moravčík 2005) a článek „Procesní řízení v ozbrojených silách České republiky“ Ing. Moniky Grasserové a Ing. Romana Horáka (Grasserová – Horák 2005).
Sekce „Vojenský profesionál“ je taktéž pravidelná a její tématikou je snaha vytvářet z vojáků AČR opravdové profesionály ve svém oboru, články jsou tudíž zaměřeny na efektivní velení, tělesnou přípravu, nebo použití nových technologií. Příkladem článku z této sekce je „Quo Vadis“ Antonína Konráda, ve kterém se zabývá výše zmíněnou problematikou tělesné přípravy (Konrád 2005).
Poslední pravidelnou součástí Vojenských rozhledů je sekce „Personálie“, ve které je vždy představena jedna osobnost, ať už žijící, nebo nežijící. Ve 3. čísle 14. ročníku byl představen veterán druhé světové války, brigádní generál v.v. MUDr. Josef Hercz (Majer 2005).
Mezi nepravidelné patří sekce „Z historie“, ve které je popisována vždy jedna historická událost, například Bitva u Zborova (Kudela 2005), nebo historie určité organizace, například Vojenského obranného zpravodajství (Kutěj 2004a).
Další nepravidelnou sekcí je „Recenze“, ve které jsou recenzovány publikace věnující se vojenské tématice, například „Válka a antiválka“ od manželů Tofflerových (Kozák 2003). Sekce „Cena Jaroslava Jandy“ je zařazována jednou ročně, pokaždé v druhém čísle a je věnována osobnostem, kterým byla tato cena udělena za „významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky státu“.(Rašek 2004: 144)
Občasnou součástí Vojenských rozhledů jsou také sekce „Z konference“, ve které průběh a výstupy terminologických konferencí Ministerstva obrany, a „ASOCIACE⁴ ‚Vojáci společně’“, která je věnována k prezentaci tohoto sdružení.
Do každého čísla jsou za některé články zařazovány citáty týkající se vojenské problematiky, které pronesli ať už vojáci, politici, nebo spisovatelé.

2.2. Tématické zaměření
Jedním z cílů vydavatele je dle výše uvedené citace seznamovat s nejnovější vojenskou problematikou a reagovat na ni. Již při letmém prozkoumání obsahu a témat, kterými se Vojenské rozhledy zabývají se dá konstatovat, že tento cíl je úspěšně plněn. Jako typický příklad rychlé reakce na aktuální vojenskou problematiku je možno uvést například válku v Iráku v roce 2003. První krátký článek věnovaný tomuto konfliktu vyšel již v květnu 2003 pod názvem „Jaké otázky otevřela válka v Iráku?“ (Furmánek – Janošec 2005) a zaobíral se například rolí RB OSN a rezolucemi, které proti Iráku přijala a problémem, zda jsou dostatečným důvodem pro invazi, případně technologickými inovacemi, které válka přinesla. Vzhledem k tomu, že článek byl napsán v průběhu března 2003, o některých aspektech války se vyjadřoval spekulativně, především k bitvě o Bagdád, která americká vojska ještě čekala. V následujícím čísle byly válce v Iráku věnovány další dva příspěvky, konkrétně „Letecká operace proti Iráku“ (Nastoupil 2003), která sumarizovala poznatky z několika desítek odborných článků v zahraničních periodicích a článek Jana Eichlera „Bezpečnostní hrozby a rizika spojené režimem Saddáma Husajna a s jeho vojenským svržením“ (Eichler 2003). Několik článků zabývajících se válkou v Iráku vyšlo ve Vojenských rozhledech také v roce 2004, přinášely například aktuální poznatky z války, nebo informace o použití letáků ve válce.
Válka v Iráku ovšem není jediným aktuálním tématem, kterému bylo ve Vojenských rozhledech věnováno mnoho prostoru. Po 11. září 2001 se do popředí zájmu dostala problematika terorismu a dočkala se také značné odezvy na stránkách Vojenských rozhledů, kde jí bylo věnováno několik článků. Konkrétně jde například o článek Jana Eichlera „Globální terorismus jako nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti“, ve kterém autor charakterizuje samotný fenomén terorismu a taktiku používanou teroristickými skupinami a předkládá možná hodnocení útoků z 11. září. Ve svém článku také popisuje možnosti nekonvenčního teroristického útoku, který by byl nejpravděpodobněji proveden biologickými zbraněmi. V poslední části se článku se věnuje vojenským souvislostem boje proti globálnímu terorismu, konkrétně operacím Trvalá svoboda a Irácká svoboda (Eichler 2004a). Další články o terorismu se zabývaly například problémy, zda teroristům náleží statut válečných zajatců (Autor neuveden 2003), strategií boje proti islámskému terorismu (Nastoupil 2005), nebo způsoby jak ochránit civilní letadla před raketami země-vzduch, které mohou teroristé použít (Nastoupil 2004a).
Dalším aktuálním tématem, kterému bylo ve Vojenských rozhledech věnováno nemálo prostoru byla problematika informačních válek, které budou v průběhu 21. století s neustávajícím rozvojem moderních technologií hrát stále větší roli a také související problematice zpravodajských služeb a získávání informací. Samotné informační válce se věnuje například článek „Čínské názory na informační válku“, ve kterém jsou na několika stranách ve stručnosti vylíčeny charakteristiky budoucích informačních válek, ať už jde o popis nových technologií, nebo o jejich vliv na budoucí strukturu ozbrojených složek (Nastoupil 2004b). Také zpravodajským službám bylo věnováno několik článků, přičemž autorem většiny z nich je Libor Kutěj, jde například o články „Význam zpravodajské ochrany v nebojových operacích“ (Kutěj 2005a), „Možnosti zpravodajství pro mezinárodní bezpečnost“ (Kutěj 2005b), nebo „Význam obraného zpravodajství ve změněných geopolitických podmínkách“ (Kutěj 2004b). V těchto a dalších článcích se jejich autor zabývá fungováním zpravodajských služeb a využíváním zpravodajských informací pro posilování bezpečnosti, ale také možnostmi selhání zpravodajských služeb.
Tématem, které je také značně aktuální a v budoucnosti nabude pravděpodobně ještě většího významu jsou tzv. „asymetrické konflikty“ a Vojenské rozhledy jim tedy věnují mnoho prostoru. Základy problematiky jsou vyjmenovány v článku Jana Eichlera „Asymetrické války“, kde je autor charakterizuje, vyjmenovává dřívější asymetrické války, kterých se účastnily Spojené státy a také teroristickými útoky z 11. září, které hodnotí jako ukázku asymetrického boje. Zaobírá se charakteristikou budoucích asymetrických konfliktů a způsoby, jak proti nim bojovat (Eichler 2004b). Asymetrickým konfliktům se věnují i jiné články, například „Získávání zpravodajských údajů o asymetrických ohroženích“ byl převzat z Jane’s Intelligence Review a reaguje na vznik nových ohrožení, které se objevily s koncem studené války a pojmenovává nové zdroje rizika, ať už jde o teroristické skupiny, organizovaný zločin, nebo některé státy (Nastoupil 2003b). Další články věnované této problematice se se dvěma výše zmíněnými články z větší části obsahově překrývají.
Bezpečnostní politika je tématem, kterému je v rámci vojenských rozhledů značný prostor, nepochybně větší než ostatním v seminární práci zmíněným tématům. Vojenské rozhledy se primárně zabývají bezpečnostní politikou České republiky a bezpečnostními hrozbami, které jsou pro ni aktuální. Česká republika ale není jediná země, na jejíž bezpečnostní politiku se články ve Vojenských rozhledech zaměřují. Z dalších zemí jde především o země Evropské unie a Spojené státy. Jako příklad článku, který se věnuje bezpečnostní politice ČR je příspěvek Antonína Krásného „Zamyšlení nad bezpečnostním vývojem ve vztahu k České republice“, ve kterém se autor zabývá budoucností NATO, OBSE, OSN a EU a důsledky, které mohou ze změn těchto organizací vyplynout pro Českou republiku a její bezpečnostní situaci a bezpečnostní politiku (Krásný 2005). Naopak článek „Bezpečnostní strategie USA a EU – shoda i rozdíly“ Jana Eichlera porovnává bezpečnostní strategie těchto dvou subjektů ve 21. století (Eichler 2004c).

3. Autoři
Vzhledem k faktu, že Vojenské rozhledy vydává Agentura vojenských informací a služeb, která spadá pod Ministerstvo obrany a časopis je převážně zaměřen na vojenskou problematiku, také většina přispěvatelů je, nebo byla s armádou úzce spjata. Nemalá část autorů jsou aktivní vojáci, mnoho dalších jsou buď vojáci v záloze, nebo ve výslužbě. Mezi autory ovšem nechybí ani civilní experti. Mnoho autorů působí na Univerzitě obrany v Brně. Díky tématickému zaměření časopisu není překvapením, že mezi autory dominují muži a v redakční radě jsou zastoupeni stoprocentně.
Ne všechny příspěvky v časopise jsou původní, některé byly přejaty ze zahraničních odborných periodik věnujících se vojenství. Některé příspěvky obsahují záznamy projevů z odborných konferencí, především pak z terminologických konferencí, kterým bývá ve Vojenských rozhledech věnována samostatná sekce.
Redaktorem Vojenských rozhledů je Jaroslav Furmánek, avšak ten články do časopisu prakticky nepřispívá.
Vedoucím redakční rady Vojenských rozhledů a také občasným přispěvatelem je doc. Ing. Josef Janošec, CSc. (*1951), který působil ve funkci ředitele Ústavu strategických studií.
Občasným přispěvatelem, avšak nečlenem redakční rady, je doc. PhDr. Jan Eichler, CSc. (*1952), který v současnosti působí v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, a přednáší také na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze.
Jedním z častých přispěvatelů do Vojenských rozhledů je pplk. doc. Ing. Dušan Sabločík, CSc. (*1949), který v časopise publikuje především články zabývající se problematikou boje v urbanizovaném prostoru. Působí na katedře vojenského managementu a taktiky Fakulty ekonomiky a managementu UO v Brně. Dušan Sabolčík je také členem redakční rady Vojenských rozhledů.
Články zaměřující se na tématiku fungování zpravodajských služeb jsou pocházejí často od mjr. Ing. Libora Kutěje (*1967), který se touto tématikou dlouho zabývá, studuje v doktorském oboru řízení obrany státu na Fakultě vojenských technologií UO v Brně a také externě přednáší na fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB-TU.
Ekonomickou tématikou vztahující se k fungování armády se ve svých článcích zabývá mjr. Ing. Bohuslav Pernica, PhD. (*1973). Na katedře ekonomie Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně působí v pozici odborného asistenta.
Překladatelskou činností se ve Vojenských rozhledech zabývá především plk. v.v. Ing. Josef Nastoupil (*1924).
Tento stručný výčet některých přispěvatelů si neklade za úkol vyjmenovat všechny přispěvatele do Vojenských rozhledů, protože se jejich počet pohybuje v řádu desítek. Snažil jsem se vybrat jen několik jednotlivců, kteří jsou relativně pravidelnými přispěvateli, věnují se jednomu konkrétnímu tématu, nebo jsou známi v bezpečnostní komunitě.

4. Závěr
Vojenské rozhledy jsou nepochybně kvalitním časopisem poskytujícím plnohodnotné informace o vojenské a bezpečnostní problematice. Jako velké pozitivum Vojenských rozhledů vnímám fakt, že je silně ovlivňován aktuální problematikou, ať už jde o aktuálně probíhající konflikty, nebo o terorismus a články reagující na aktuální témata jsou rychle publikovány. Jen málo článků se zaobírá vzdálenou minulostí, zatímco mnoho jich je zaměřeno na budoucnost, budoucí charakter vojenských konfliktů, ať už jde o asymetrické konflikty, terorismus, nebo například informační války, které jsem zmiňoval jako některé z hlavních témat ve Vojenských rozhledech. Stejně tak i autoři článku jsou profesionálové, kteří svému oboru skvěle rozumí a ve svých článcích jsou schopni podat kvalitní a srozumitelné informace.
Ačkoliv jsou Vojenské rozhledy vydávány v relativně malém nákladu 2000 kusů, nepochybně by svým tématickým zaměřením a kvalitou článků oslovily mnohem více čtenářů, především ty stojící mimo bezpečnostní komunitu, kteří se vojenskou a bezpečnostní problematikou nezabývají na profesionální úrovni. Uvnitř bezpečnostní komunity mají Vojenské rozhledy nepochybně své místo jako kvalitní zdroj aktuálních informací.

5. Použité zkratky
AČR – Armáda České republiky
AVIS – Agentura vojenských informací a služeb
ČR – Česká republika
EU – Evropská unie
NATO – Organizace Severoatlantické smlouvy
OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
RB OSN – Rada bezpečnosti Organizace spojených národů
UO – Univerzita obrany
USA – Spojené státy americké
VŠB-TU – Vysoká škola báňská – Technická univerzita
VŠE – Vysoká škola ekonomická

¹ Jako čtvrtletník vychází od roku 1997, výjimkou byl rok 2000, kdy vyšlo jedno mimořádné číslo. V letech 1992 – 1994 vycházel 10x ročně, v letech 1995 – 1996 6x ročně.
² Ročníky 1998 – 2003 jsou k dispozici na stránce http://www.army.cz/avis/voj.htm a ročníky 2004 - 2006 jsou k dispozici na stránce http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3538.
³ Autor reagoval na článek Jana Duchka „Zpravodajské služby při tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky“, který vyšel ve Vojenských rozhledech 1/2005.
⁴ Ačkoliv by podle pravidel českého pravopisu mělo být velké jen první písmeno, v oficiálním názvu jsou všechna písmena velká.

6. Seznam literatury
http://www.army.cz/avis/voj.htm, on-line text, ověřeno 12. 12. 2006

Autor neuveden (2003): Mají teroristé právo na statut válečného zajatce?, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 2, s. 70 – 88.
Eichler, J. (2003): Bezpečnostní hrozby a rizika spojené s režimem Saddáma Husajna a s jeho vojenským svržením, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 3, s. 15 – 28.
Eichler, J. (2004a): Globální terorismus jako nejvážnější bezpečnostní hrozba současnosti, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 1, s. 8 – 19.
Eichler, J. (2004b): Asymetrické války, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 2, s. 17 – 26.
Eichler, J. (2004c): Bezpečnostní strategie USA a EU – shoda i rozdíly, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 4, str. 3 – 13.
Furmánek, J. – Janošec, J. (2003): Jaké otázky otevřela válka v Iráku, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 2, s. 64 – 69.
Grasserová, M. – Horák, R. (2005): Procesní řízení v ozbrojených silách České republiky, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 115 – 126.
Konrád, O. (2005): Quo Vadis (Ke koncepci vojenské tělovýchovy), Vojenské rozhledy, roč. XIV., č.3, s. 171 – 176.
Kozák, K. (2003): Válka a antiválka, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 3, s. 157 – 160.
Krásný, A. (2005): Zamyšlení nad bezpečnostním vývojem ve vztahu k České republice, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 2, s. 3 – 14.
Kudela, I. (2005): O slavné bitvě u Zborova, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 1, s. 139 – 149.
Kutěj, L. (2004a): Historie vojenského obranného zpravodajství, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 2, s. 126 – 143.
Kutěj, L. (2004b): Význam obraného zpravodajství ve změněných geopolitických podmínkách, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 4, s. 47 – 53.
Kutěj, L. (2005a): Význam zpravodajské ochrany v nebojových operacích, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 41 – 59.
Kutěj, L. (2005b): Možnosti zpravodajství pro mezinárodní bezpečnost, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 1, s. 59 – 61.
Majer, P. (2005): Brigádní generál v.v. MUDr. Josef Hercz – veterán druhé světové války, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č.3, s. 171 – 176.
Moravčík, J. (2005): Použití střediska CIMIC/PSYOPS, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 100 – 114.
Nastoupil, J. (2003a): Letecká operace proti Iráku, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 3, s. 141 – 150.
Nastoupil, J. (2003b): Získávání zpravodajských údajů o asymetrických ohroženích, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 1, s. 35 – 50.
Nastoupil, J. (2004a): Obrana dopravních letounů proti přenosným raketám země-vzduch, Vojenské rozhledy, roč. XII., č. 2, s. 121 – 123.
Nastoupil, J. (2004b): Čínské názory na informační válku, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 1, s. 135 – 142.
Nastoupil, J. (2005): Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 81 – 86.
Němec, F. (2005): Se zpravodajskými službami to nikdy nebude jednoduché, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 67 – 70.
Pernica, B. (2005): Ozbrojené síly a otázka provázanosti platového a kariérního řádu, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 71 – 80.
Potůček, M. – Purkrábek, M. – Rašek, A. (2005): Umíme si vládnout? Část první: Veřejná politika, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 134 – 147.
Rašek, A. (2004): Mirek, Vojenské rozhledy, roč. XIII., č. 2, s. 144 – 147.
Sabolčík, D. (2005): Koncepční rámec pro vedení vojenských operací, vliv moderních technologií na vedení vojenských operací v urbanizovaném prostředí, Vojenské rozhledy, roč. XIV., č. 3, s. 32 – 40.