Nová ministryně školství Dana Kuchtová chce prosadit, aby byly zrušeny přijímací zkoušky na střední školy a nedá mi, abych se k tomu jako bývalý student střední školy nevyjádřil. Naše ministryně školství si to představuje tak, že by dítě po absolvování základní školy dostalo na papíře kromě vysvědčení i slovní výstupní hodnocení, podle kterého by se pak střední školy musely rozhodovat, zda dítě přijmou nebo ne. Už by pravděpodobně nezáleželo na tom, jaký talent a vědomosti dítě má, ale jen na tom, jestli jej učitelka měla ráda (dobrý posudek), nebo ne (špatný posudek). Toto příliš férovým přístupem ke vzdělání nezvávání, protože dítě nebude mít žádnou šanci svůj osud ovlivnit podáním určitého výkonu při přijímacích zkouškách. Místo něj bude rozhodovat soudružka učitelka, která napíše kádrovací posudek, který třeba negativně ovlivní další život dítěte a to například kvůli tomu, že prostě neměla žáka ráda, nebo třeba zjistila, že jeho rodiče sympatizují s jinou stanou než ona a určitě si dokážete představit i další důvody. Také je možné, že by se jí nějakých 25 posudků na všechny děti ve třídě psát nechtělo, takže by napsala jen jeden velice pozitivní a vytiskla jej 25x a jejich výpovědní hodnota by tudíž byla nulová. Nevrátili bychom se s takovýmito kádrovacími posudky někam hluboko do temné minulosti?
Dalším důsledkem by bylo jen zvýšení korupce. Učitelka by dostala hezký vánoční dáreček od rodičů a z jejich hloupého dítěte by se okamžitě stal v kádrovacím posudku nadprůměrně inteligentní a pracovitý žák. A pokud by nemusel dělat přijímací zkoušky na střední, tak by měl v kapse prakticky i maturitu, protože na státních středních školách ji získají snad všichni, kteří se na školu jednou dostanou.
Stejně tak si nedokážu představit, jak si budou ředitelé středních škol vybírat budoucí studenty na základě subjektivně psaných posudků od různých učitelek z různých škol s různou kvalitou výuky. Nechtěl bych být v jejich kůži. Nedokáži si docela dobře představit, že by ředitel gymnázia se zaměřením na matematiku měl na stole 50 posudků, ve kterých by se psalo, že žák je v matematice skvělý, ale otevírá se jen jedna třída, do které vezmou maximálně 24 lidí. Při stávajícím systému by se prostě udělal seznam podle výsledku přijímacích zkoušek a 24 nejlepších by bylo přijato a ostatní by měli smůlu. Navíc i zde by značně vzrostlo riziko korupce, pan ředitel by dostal obálku a nepříliš dobrý posudek by se hned stal lepším a jeho subjektivní rozhodnutí by bylo jen těžce zpochybnitelné.
Není lepší nechat systém tak, jak je nastaven, kdy si střední školy samy vytvářejí přijímací zkoušky a žáci sami o svém osudu rozhodnou tím, jak dobře přijímací testy vyplní? Proč mají o osudech dítěte stejně jako za dob dávno minulých rozhodovat kádrovací posudky? A proč chce ministerstvo dělat z ředitelů středních škol nesvépravné lidi, kteří si ani nemohou určit, za jakých podmínek budou žáky přijímat? Samozřejmě, že ani současný systém přijímacích zkoušek není zcela ideální, může se stát a určitě se i stává, že nadané dítě přijímací zkoušky pokazí, ale naopak blbec je náhodou napíše dobře. To se dá docela dobře řešit tím, že budou mít žáci dva, nebo i tři pokusy a započítá se jim ten s lepším výsledkem, což je systém, který docela dobře funguje při přijímacích zkouškách na některé vysoké školy. Určitě je to vůči dětem ale mnohém férovější, než nějaké posudky psané soudružkami učitelkami, především v tom, že rozhodovat o svém osudu bude jen dítě samotné svým výsledkem při přijímacích zkouškách.
Ale abych stávající systém přijímacích zkoušek příliš nevychvaloval, jedna věc se mi na něm značně nelíbí. Je to přílišný důraz na známky získané na nižším stupni vzdělání. Mnoho středních (a dokonce i vysokých!!!) škol dává při přijímacích zkouškách bodové bonusy za dobré známky, nebo přijímací zkoušky zcela promíjí. Jenže je zde jeden podstatný problém a to, že na různých školách je různá úroveň výuky. Sám jsem zažil situaci, kdy jsem říkal, že u nás na celém gymplu (asi 250 lidí) měli samé jedničky asi tři lidi a někdo mi odvětil, že u nich na gymplu mělo ve třídě asi o 30 lidech samé jedničky osm z nich. Představu o rozdílné náročnosti studia si uděláte určitě sami. Kladení důrazu na známky tak zvýhodňuje žáky ze špatných škol, kde dostávají dobré známky prakticky za nic.